Virtuální kluby – závěrečná zpráva

Vážení přátelé, na svých loňských návštěvách hřišť v srpnu, září a říjnu, při setkáních s mnohými z Vás, s majiteli, prezidenty a provozovateli golfových zařízení, jsme Vám slíbili, že využijeme zimní měsíce k systematické práci nad tématy, která často zaznívala na společných schůzkách. Jejich úkolem bylo předložit zpracované náměty, které se mohou stát východiskem pro další práci.

Vážení přátelé,

na svých loňských návštěvách hřišť v srpnu, září a říjnu, při setkáních s mnohými z Vás, s majiteli, prezidenty a provozovateli golfových zařízení, jsme Vám slíbili, že využijeme zimní měsíce k systematické práci nad tématy, která často zaznívala na společných schůzkách.

Jedná se výlučně o interní diskusi všech zainteresovaných stran, jak na straně hřišť, tak na straně klubů i PGA. Aby byla diskuse lépe uchopitelná, zvolili jsme formát přípravných skupin, ke kterým jsme přizvali odborníky z Vašich řad. Jejich úkolem bylo předložit zpracované náměty, které se mohou stát východiskem pro další práci subjektů, které se podílejí na utváření podmínek pro rozvoj českého golfu, především tedy ČGF, PGA a AGH.

Jako první jsme vybrali problematiku virtuálních klubů. Okolo problému se dosud chodilo spíše po špičkách. Na straně mnohých hřišť zřetelné odmítání, pokusy dohodnout se mezi sebou a nespolupracovat s „virtuály“, na straně druhé rozvíjející se spolupráce a dokonce vznik nových virtuálních klubů. Zdaleka se nejedná o problém hřišť, ale také klubů, které vnímají virtuální kluby za své přímé konkurenty, jež jim odebírají klubové hráče a negativně ovlivňují golfové prostředí. Velmi mě těší, že se podařilo sestavit pracovní skupinu, jejímiž účastníky se stali zástupci všech stran, jak provozovatelé virtuálních klubů a jejich obchodní partneři ze strany hřišť a klubů, tak odpůrci stávajícího pojetí virtuálního golfu:

  • Roman Piskač – ČGK
  • Karel Štaubert – PGK
  • Tomáš Malec – Kácov
  • Michal Hlaváč – Austerlitz
  • Pavel Švehla – Černý Most
  • Petr Kolář – Dolní Dobrouč
  • Filip Jettmar – Hodkovičky

Součástí pracovní skupiny byli i nezávislí účastníci:

  • Vratislav Janda – organizátor pracovní skupiny
  • Jan Loužecký – administrátor a moderátor
  • Petr Šikoš – prezident AGH
  • Jan Mergl – viceprezident PGA

Pracovní schůzky se konaly v online prostředí Microsoft Teams

11. 1. 2021 v 15:00
25. 1. 2021 v 15:00
8. 2. 2021 Kompletace výstupů a Dotazníková akce v Microsoft Forms
17. 2. 2021 Uzávěrka dotazníkové akce

Výsledky a závěry pracovní skupiny, které najdete níže, jsou určeny a jsou vhodným východiskem pro práci České golfové federace, pro práci PGA, Asociace golfových hřišť, ale i všech ostatních subjektů, které se podílejí na rozvoji českého golfu.

Dovolte mi, abych Vám všem, za sebe a za celý tým, který dával dohromady tuto pracovní skupinu, poděkoval za aktivní účast a za názory, které jsou ve velké části překvapivě pro udržení fenoménu Virtuální klub.

Váš
Vratislav Janda

A. Východiska
(Ne) Obsazenost hřišť jako zdroj obchodních spekulací

Neobsazenost hřišť je zdrojem pro různé obchodní spekulace. Česká republika má více než 100 hřišť a přes 50 000 registrovaných hráčů, průměrně 500 hráčů na hřiště. Vyspělá golfová Evropa má průměr podle jednotlivých zemí mezi 600 až 1 000 hráčů na hřiště.

Příklad: Pokud jsou průměrné náklady na provoz hřiště 16 mio Kč, pak při 1 000 řádně platících členech a ročním poplatku 16 000 Kč jsou tyto uhrazeny. Při 500 hráčů se hřiště musí ohlížet po hráčích příchozích, turnajích a dalších zdrojích, protože výší ročního poplatku se výnosy z platících domácích hráčů dají zvyšovat jen omezeně.

Počet hráčů registrovaných v ČR je klíčem k finanční soběstačnosti hřišť. S ohledem na počet hřišť v ČR je hráčů opravdu málo. Odpovídá tomu i herní obsazenost hřišť. Vycházejme z průměrné roční kapacity hřišť s respektováním délky sezóny, doby denního svitu. Využitelná roční kapacita je +/- 40 000 hracích časů. Obrázek ukazuje obsazení na vybraných osmnáctijamkových hřištích.

Situace na trhu – historické vstupy
Vstup do golfového klubu je spojen se zaplacením vstupního poplatku, který byl historicky v řádu 40 000 –300 000 Kč a dále povinnost úhrady ročního hracího poplatku, který se pohybuje v řádu 8 000 – 30 000 Kč. V době největšího rozkvětu golfu v ČR (2000-2010) rostla hráčská základna o 5 000-7000 registrovaných hráčů ročně. Velká část hráčů se registrovala v tzv. Centrální mimoklubové registraci pod Českou golfovou federací s omezeným časovým členstvím a ročním poplatkem 3 000 Kč. Její vznik se datuje rokem 2002. To měla být příležitost, jak si mohou zájemci o golf vybrat svůj budoucí mateřský klub. Centrální klubová registrace se strany mnohých klubů stala terčem kritiky, kluby postupně přicházely s konkurenčními produkty, které obsahovaly jednu nebo dvě hry. CMR zanikla v roce 2013.

Prvním klubem, který využil fenoménu CMR byla v roce 2002 Velká Bystřice. Díky vstupnímu poplatku pouhých 3000 Kč získal klub během jediné sezóny přes 3 tisíce členů. S členstvím za 1 Kč přišel v dalším roce Malevil a získal přes 1 000 členů. S nabídkou 40 000, avšak na špičkovém hřišti přišla Kaskáda v roce 2004. O půl roku později s novou emisí 60 000 naplnila první tisícovku členů. Dnes řada klubů vstupní členství nepožaduje.

V souboji o členy je obchodním fenoménem roční členství s omezeným počtem her 1-2 a registrací do ČGF a možností zlevněné hry na daném hřišti. S takovými nabídkami přichází Hostivař, Pyšely a mnohá další hřiště.

Virtuální kluby
Předmět obchodní dohody mezi klubem a virtuálním klubem je založen na nasmlouvání obchodních parametrů:

  • Počet hracích časů denně (s uvedením ke konkrétním dni)
  • Počet hracích časů, které mohou být čerpány bezprostředně za sebou
  • Cena za celkový objem
  • Právo doprodeje nespotřebovaných časů Virtuálního klubu, případně dodatkové nákupy a prodeje

Virtuální klub soustřeďuje herní nabídku na vícero hřištích a tím sestavuje pro hráče zajímavý produkt:

  • Možnost hrát na vícero hřištích
  • Nakoupit různá členství podle objemu her a počtu hřišť, která chce hráč navštívit
  • Možnost dokoupení dalších hracích časů za zvýhodněnou cenu

Pobídka virtuálních klubů na trhu momentálně vede před pobídkami klubů:

  • CDS – Club ducha sportovního vznikl v roce 2005 z tehdy oblíbené GreenTour určené pro začátečníky.

Původní počet 80 členů se každým rokem zdvojnásoboval. Klub se spojil s Českým Golfovým Klubem (2013), pod novým názvem má ČGK 4683 členů (v roce 2019 – 4096 členů!) – spolupracuje s 45 hřišti.

  • BlueSky vznikl již v roce 2002, jeho majitel přešel z CMR přímo do svého klubu, který založil.
  • PGK byl založen v roce 2006, má 537 členů.

Aliance a pobídky klubů
Ze strany klubů vznikají mnohé aliance, ve snaze zabránit šíření působnosti virtuálních klubů:

  • AMGH (dnes AGH) – dohoda o nepřistoupení členů asociace k obchodování s virtuály
  • PGC – Prague Golf Card (2018), společný produkt hřišť umožňující hrát za lepších podmínek, podmínkou je vyloučení spolupráce člena aliance s virtuálním klubem
  • Severočeský golfový pass (2019) – obdoba PGC
  • MSGP – moravská aliance (2014-2015)

B. Diskusní příspěvky (bez chronologie)

Úvodem – Vratislav Janda

  • Schůzka „Virtuální kluby“ rezonuje napříč celou republikou, vznik pracovní skupiny je prvním vstupem, jak danému problému porozumět a jak s ním pracovat.
  • Problém není/nebyl dosud popsaný, problém ceny, nízká obsazenost hřišť, malý počet hráčů na počet hřišť, to jsou fragmenty situace, která se na úrovni ČGF dosud neřešila.
  • Nepreferujeme žádné řešení, nemáme zájem na žádném subjektu, pomáháme vést diskusi směřující k dohodě.
  • Své slovo dostávají vybraní zástupci všech stran i protistran. Je třeba vědět, že se jedná o status quo.
  • Naším cílem je získat více golfistů, cesta je ve společném hledání způsobů jak na to.
  • Dějiny (viz podklady) odstartovaly devalvaci cen ve vzájemném konkurenčním souboji všech subjektů, nikoliv jen virtuálních klubů vůči klubům a hřištím.
  • Důležité je poznání, jaká byla jejich historie, kde a kdy a jak takové problémy vznikaly.
  • Je třeba vnímat, že golf je proti ostatním sportů popelkou:
    • Majitelé staví svá hřiště bez podpory
    • Provozovatelé hřiště provozují bez dotací
    • Sporty jako fotbal, tenis a jiné, jsou součástí municipálních programů a i rozpočtů

Hřiště nespolupracující s virtuálními kluby

Petr Kolář – Dolní Dobrouč

  • Nemám dobrý vztah s virtuálními kluby. Jedná se o pojetí Slevomatu, které nepovažuji za zdravé.
  • Virtuální kluby znamenají popření klubového života, na kterém kluby vznikají a představují jeho soudržnost.
  • Virtuální kluby fungují jako slevomaty a to je cesta do pekel.
  • Jako řešení vidím zásah ČGF ve spolupráci s kluby, ČGF v tomto smyslu neplní svoji roli.
  • ČGF by měla najít vhodná řešení pro hráče, kteří nechtějí být členy klubu a chtějí jen hrát.
  • Nedomnívám se, že virtuální kluby přivádí nové hráče.

Michal Hlaváč – Austerlitz

  • Každý resort přináší možnost hrát golf a přispívá příchodu nových hráčů.
  • Cesta hledat spolupráci mez kluby a hřišti není jednoduchá.
  • Jako klub vlastníme základnu více než 1 000 členů, zvolili jsme cestu bez spolupráce s virtuálními kluby, historicky jsme si potvrdili její úspěšnost.
  • Virtuální kluby staví svůj úspěch na vybraných špičkových hřištích, pro které je spolupráce výhodná a na hřištích, pro která je spolupráce „ekonomickou nutností.“

Pavel Švehla – Černý Most

  • S Virtuálními kluby jsme spolupracovali, s přínosem pro obě strany. 8 let, do doby zavedení „doprodejů nespotřebovaných VK fee“, které znamenají devalvaci ceny běžného fee.
  • Spolupráci jsme přerušili jen proto, že jsme vstoupili do aliance PGK, jinak spolupráce byla velmi dobrá.
  • Nespolupracujeme 2 roky, hřiště máme obsazené, tržby uspokojivé.
  • Smlouva s Virtuálními kluby je vztah dvou subjektů, které se domluví nebo ne v závislosti na ceně.
  • Obě strany se musí vždy domluvit, cena není příčinou neshody.
  • Hráči VK jsou ukáznění, zvyklí si včas rezervovat hru a chodí na svou rezervaci hrát. Bohužel rezervují velkou část PRIME TIME časů, to snižuje tržby u dobře prodejného artiklu.
  • Přínos VK je u nás vnímán stejně jako u Hodkoviček i když už nejsme jejich partnery.

Hřiště spolupracující s virtuálními kluby

Tomáš Malec – Kácov

  • Kácov má 27 jamek, velkou kapacitu, na začátku jsme nespolupracovali, spoléhali se na nové hráče.
  • Nyní s virtuálními kluby spolupracujeme již třetí sezónu, spolupráce je prospěšná, mají skvělou platební morálku.
  • Virtuální kluby vytváří na Kácově atmosféru domácího klubu. Jeho hráči k nám jezdí často a atmosféra jejich klubu je zcela srovnatelná s naším členským klubem.
  • Spolupráce s virtuálními kluby nebo s korporacemi? Obojí přináší užitek.
  • Souhlasí s vývody virtuálních klubů, pomáhají zvyšovat počtu hráčů a počty hráčů hrajících.
  • Reciprocita na mnohých klubech je podstatně horším jevem.

Filip Jettmar – Hodkovičky

  • Produkujeme nejvíce nováčků ročně: 1 000-1 500.
  • Jako hřiště máme celoročně otevřeno, umožňujeme hrát lidem před prací, místo oběda, po práci, vedle toho trénuje až 100 hráčů současně na našem dobře vybaveném drivingu.
  • O spolupráci s námi mají zájem všechny virtuální kluby, se všemi spolupracujeme.
  • Vztah k virtuálními kluby máme veskrze pozitivní:
    • Peníze na startu sezóny
    • Hráči virtuálních klubů sami nechodí, přivedou další hráče platící a konzumují ostatní služby
    • VK znamenají ovšem úbytek hráčů vlastních, pokud virtuální kluby nebudou, bude možná více klubových hráčů, pokud ovšem virtuální kluby budou, chceme si na jejich peníze sáhnout.

Virtuální kluby

Roman Piskač – Český golfový klub

  • Aby začalo hrát více lidí, aby se naplnila hřiště, musí se změnit cenová politika. Ceny na českém trhu jsou o 30% vyšší než ve vyspělém golfovém světě.
  • Existuje několik cest:
    • Zrušíme-li virtuální kluby, přejdou hráči do klubů? To se patrně nestane
    • Domluví se kluby na snížení cen? = Nereálné
    • Reálná cesta ovšem je: vyplňovat prázdné díry trhu VK, umožnit hráčům, kteří o to stojí, více cestovat, platit méně
  • Když si někdo koupí 50 000 fee za sezónu, dostane slevu = Slevomat, proto slevomaty žijí.
  • Podstatná je cena hry, její snížení je cesta, jak zvýšit počet hráčů.

Karel Štaubert – Pražský golfový klub

  • Se všemi spolupracujícími kluby máme dobré vztahy, doprodeje neděláme.
  • PGC je vcelku vítaným konkurentem PGK, kluby samy vidí, že není jednoduché manažovat hráče-turisty.
  • Spolupráce je vždy dohoda o ceně.
  • Postavit hřiště je velmi těžké a finančně náročné, naplnit jej hráči je ovšem ještě těžší!
  • Mnohá hřiště si podkopávají svoje ceny tím, že staví konkurenční členství postavené na 4 fee.

Organizátoři

Jan Loužecký – zakladatel TeeTime, kandidát do výboru ČGF

  • Jak ukazují přiložené statistiky, je neobsazenost hřišť vysoká 40–80 % nevyužité kapacity.
  • Příčinou je nízký počet hráčů na počet hřišť, o polovinu menší Dánsko má více hřišť a třikrát tolik hráčů.
  • 500 hráčů na hřiště znamená pochroumanou ekonomiku.
  • Klíčem jsou programy na zvýšení počtu hráčů, základem je zlepšení obrazu golfu v české veřejnosti.

Jan Mergl – Viceprezident PGA, kandidát do výboru ČGF

  • Problematika VK se zdá na první pohled pro PGA vzdálená, setkáváme se s hráči až na cvičišti.
  • Role virtuálních klubů je v tomto smyslu ovšem velká, pokud přináší nové hráče.
  • Navýšit počet hráčů, to je zcela zásadní cíl pro všechny!

Petr Šikoš – spolumajitel hřiště, majitel TeeTime, prezident AGH

  • Virtuální kluby existují, tuto skutečnost je třeba vnímat jako fakt.
  • Virtuální kluby jsou na stejné vlně jako kluby, které prodávají členství za 1 000 Kč spolu s jednou hrou.
  • Dříve jsem proti virtuálním klubům bojoval, nikdy tento boj nepřinesl výsledky.
  • V AGH byla Dýšina jediným hřištěm, které spolupráci s VK zastavilo. Dnes toho nelitujeme, máme více členů.
  • Administrativně virtuální kluby zakázat nelze.
  • Zapomeňme na spory „znesvářených stran“, hledejme cesty jak spolupracovat, společným zájmem je počet golfistů.
  • Virtuální kluby svoji roli nepochybně mají, nové golfisty přivádí a umožňují golfistům cestovat a hrát.
  • Cesta klubů je zajišťovat dobré podmínky svým členům.
  • Rolí ČGF není řešit problémy mezi VK, kluby a hřišti,je však nutná spolupráce všech pod jednou střechou.

Vratislav Janda uzavírá diskusi na prvním setkání

  • Je třeba řešit problémy, které hýbají domácí golfovou scénou, virtuální kluby jsou možná jen důsledkem, na pozadí jsou totiž problémy, jako je obraz golfu ve společnosti, které golf významně ovlivňují.
  • Toto je první historický pokus řešit zvolené téma v této zemi.
  • Musíme změnit stanovy, aby se problémy řešily v konsensu všech subjektů, které golf v ČR ovlivňují.
  • Hledejme řešení, nikoliv souboje, společná rozprava je cestou, jak společné řešení najít.

C. Jak dále?

Už při prvním setkání byla dosažena shoda, že je třeba hledat spíše cesty spolupráce než protiklady. Cílem není český golf podkopávat, ale hledat společná řešení, která povedou k růstu ekonomického a hráčského potenciálu.

V tomto smyslu účastníci doplnili svá vystoupení o další příspěvky do společné diskuse. Účastníci měli možnost anonymně odpovědět na 10 otázek v dotazníku. Zajímavé podněty se sešly v posledním bodě:

• Virtuální kluby mají své místo v českém golfu, bylo by dobré nacházet shodu ve vzájemné spolupráci virtuálních klubů s hřišti ve prospěch rozvoje českého golfu.

• Virtuální kluby jsou skoro všechny kluby v ČR a tím by měly mít stejná práva, protože všechny kluby bez výjimky sdružují své členy, zprostředkovávají nejlepší způsob nabídky pro golfovou hru. V ČR je desetitisíce golfistů, kteří mají o své hře každý rok jinou představu, protože jejich věk, nebo zdraví, nebo práce atd. mění každoročně možnosti hry a tím pádem není možné, aby kluby, které jsou spojeny jen s jedním hřištěm naplnily představy rozmanitosti všech typů golfistů i kdyby měli reciprocitu se všemi hřišti na světě. Spousta golfistů by se z golfu stáhla, pokud by neměla svojí nabídku, začali by hrát jiný sport a golf jen výhledově bez registrace. Proto mají všechny kluby i virtuální kluby svoje místo na golfové scéně a určitě bych nikoho nediskriminoval, protože na to by v budoucnu doplatil jedině golfový sport. Virtuální kluby golfovému vnímání vracejí vnímání jako zlidovělého sportu, kdy přes virtuální klub může začít hrát každý a když se rozkouká, kupuje si členství na hřišti poblíž jeho pobytu. Když zmizí virtuální kluby zmizí třetina golfistů, tito odpadlíci budou rozhlašovat, že se ostatní mají na golf vykašlat, tím se golf ocitne opět na začátku a bude vnímán jako snobský sport!

• Pokud se najdou resorty, které se s virtuálními kluby dohodnou a umožní jim návštěvu jejich členů na hru, není důvodu, proč by s virtuálními kluby byl nějaký zásadní problém ve vztahu k ČGF. Volební právo bych jim nedával z důvodu toho, že virtuální klub mohou být 3 lidé a bylo by to snadno zneužitelné v souvislosti s možným ovládnutím ČGF. Tak jak je to nastavené nyní s vazbou na golfové zařízení, je počet volitelů omezený.

• Virtuální kluby by měly fungovat podobně jako prodej letenek (letuška, atd.), neměly by být součástí ČGF.

• VK slouží golfistům, kteří se nechtějí vázat na jedno hřiště a rádi objevují/cestují po různých destinacích. Pro klasické kluby to jsou jejich potenciální členové, v našem případě jsme z několika hráčů virtuálních klubů udělali naše řádné členy. Zaujali jsme je servisem, hřištěm a díky tomu, že u nás hráli několikrát měsíčně vyšlo je naše řádné členství „levněji“.

D. Závěrem

Většina z účastníků pracovní skupiny akceptuje virtuální kluby jako existující součást českého golfu. Panuje většinový názor, že než hledat cesty k potlačení jejich existence, je třeba hledat cesty k využití jejich potenciálu pro rozvoj českého golfu, zejména členské základny. Virtuální kluby jdou této myšlence naproti.

První pracovní skupina dala mimo jiné popud pro vznik druhé pracovní skupiny „Obraz golfu v české veřejnosti“. Ukazuje se totiž, že nízký počet golfistů na počet hřišť, byl úrodnou půdou pro vznik virtuálních klubů. Je třeba hledat příčiny, proč je obraz takový, a ještě více se zaměřit na cesty, kterými názory veřejnosti pozitivně naladíme směrem ke golfu. Covidová doba je vhodnou příležitostí.